Péče o stromy na zahradě: kdy řezat, jak vést řez a zálivka

Každý správný velký dům má i svou zahradu. Ať už žijete ve městě nebo na vesnici, váš dům by měl mít své vlastní místo, kam se pak můžete uchýlit v době, kdy budete chtít relaxovat nebo využít svůj volný čas k něčemu praktickému. Pakliže takovou zahradu nemáte, je to škoda, protože vám utíká možnost vypěstovat si něco na své domácí zahradě. Vypěstovaná zelenina je nejen lepší, než kupovaná, ale také vám ušetří mnoho peněz, které byste utratili právě za ni. Ostatně taková zahrada je výtečná například pro děti, protože se jim tam může postavit například pískoviště nebo třeba i houpačka, a tak vždy budou vědět, kde si mohou hrát.

Pakliže zahradu máte, tak vás jistě zajímá, jak se o ni starat. Zahradničení to máte naprosto v malíku, stejně jako sečení, u něhož je jediný problém, a sice že se musí kosit snad co týden. To je ovšem už jakási odplata za to, že vlastníte něco tak báječného, jako je vaše zahrada. Mimo to se musíte starat také o stromy, o něž je nejnutnější pečovat zejména ze začátku teplého počasí, než nám začnou kvést. U této nezbytnosti mnoho lidé nevědí, jak se o stromy starat, aby byly zdravé a aby nám zase uronily velké množství ovoce pro naši potřebu. Pojďme si proto říct, jak se o takové stromy starat.

Rychlý přehled

Hlavní zásah v péči o strom	řez koruny
Kdy se stromům věnovat	na začátku teplého počasí, ještě než stromy vykvetou
Co se z koruny odstraňuje	suché, poškozené a nemocné výhony
Čeho se nedotýkat	hlavních kosterních větví
Kudy vést řez	na větevní límeček, ne zarovno s kmenem
Proč se řeže	kvůli zdraví stromu a množství úrody

Řez je pro strom jenom dobrý

Každé jaro jste zvyklí své stromy ořezat. Děláte to možná proto, aniž byste věděli, proč to děláte a jestli to danému stromu pomáhá. Pomáhá mu to, ale je důležité vědět, co a kde řezat, abyste nepoškodily zdravé základy stromu. Je důležité v první řadě dbát na větve v koruně stromu. Nesmíme odstranit hlavní větve, na to si dejte velký pozor. Z koruny odstraňujeme pouze suché, poškozené nebo nějak nemocné výhony. Řez vedeme těsně za větevní límeček v místě, kde větev vyrůstá z nosné větve, nikdy ne zarovno s kmenem. Potom je třeba také odstranit větve rostoucí napříč korunou. Jedná se opět pouze o poškozené větve a opět je řežeme na větevní límeček.

Proč se stromy vůbec řežou

Řez neslouží k tomu, aby strom vypadal upraveně. Má tři praktické důvody a všechny se točí kolem toho, jak se strom vyrovnává se světlem, vzduchem a vlastní hmotností. Prosvětlená koruna umožní slunci dosáhnout i na vnitřní větve, takže plody dozrávají rovnoměrně a nejen na obvodu. Proudící vzduch zároveň rychleji vysušuje listy po dešti, a tím omezuje houbové choroby.

Druhým důvodem je rozdělení energie. Neřezaný strom nasadí obrovské množství drobných plodů, které nedokáže vyživit, a plodí pak střídavě, jeden rok hodně a rok nato skoro nic. Třetím důvodem je bezpečnost. Suchá nebo naprasklá větev dřív nebo později spadne, a je lepší, když ji odstraníte vy v klidu, než když si ji vezme vítr.

Co řez nedokáže

Řezem nespravíte špatné stanoviště, přemokřenou půdu ani nedostatek živin. Pokud strom trpí z jiného důvodu, razantní zásah do koruny ho ještě oslabí, protože přijde o listovou plochu, kterou potřebuje na tvorbu zásob. Řez je nástroj údržby zdravého stromu, ne léčba nemocného.

Kdy se řeže a kdy se raději počká

Zásadní vodítko je vegetační klid, tedy období, kdy strom nemá listy a nepohybuje mízou. Tehdy je celá stavba koruny vidět a strom snese i větší zásah. Řezat se ale nemá v holomrazech, protože promrzlé dřevo je křehké, rána se trhá a špatně se zavaluje. Vhodné je počkat na dny, kdy teplota drží nad nulou.

Existují ale dřeviny, u kterých se pořadí obrací. Peckoviny, tedy třešně, višně, slivoně a meruňky, se řežou raději ve vegetaci, protože v tu dobu rány rychle uzavírají pryskyřičným výronem a jsou méně náchylné k houbovým infekcím. Ořešák a bříza zase v předjaří silně roní mízu, takže se u nich zásah odkládá na dobu, kdy už jsou olistěné.

Nejhorší doba na řez

Vyhněte se zásahům v době, kdy strom právě raší, a stejně tak pozdnímu řezu na konci vegetace. V prvním případě strom vyplýtvá zásoby, které už poslal do pupenů, ve druhém nestihne ránu do příchodu mrazů zavalit a poškozené pletivo přes zimu promrzne. Řez za deště je také špatný nápad, vlhko roznáší výtrusy hub přímo do čerstvé rány.

Výchovný řez u mladých stromků

U čerstvě vysazeného stromku nejde o úrodu, ale o to, aby vznikla kostra, která unese plody za celý další život stromu. Cílem je vybrat terminál, tedy hlavní pokračování kmene, a kolem něj tři až čtyři kosterní větve rozložené pravidelně do stran a odstupňované po výšce. Všechno ostatní je nadbytečné a odstraňuje se.

Rozhodující je úhel, pod kterým větev z kmene vyrůstá. Větev odstávající šikmo vzhůru drží pevně a unese zátěž. Ostrý úhel blízký svislici vytváří takzvané tlakové větvení, ve kterém zůstává zarostlá kůra, spoj je slabý a v dospělosti se rozlomí. Takové větve je lepší odstranit hned, dokud jde o tenký výhon.

Výchova trvá několik sezon

Nesnažte se dát tvar korunce najednou. Odstranění velké části listů v jedné sezoně stromek zbrzdí a on odpoví bujným, ale slabým obrostem. Rozdělte práci do několika let a v každé sezoně řešte jen to nejnutnější, tedy konkurenty terminálu a větve mířící dovnitř koruny.

Průklestový řez u vzrostlých stromů

Jakmile má strom hotovou kostru, mění se úkol. Nejde už o tvarování, ale o udržování průchodné koruny. Odstraňují se větve, které se kříží a odírají o sebe, výhony mířící dovnitř koruny a svisle rostoucí vlky, tedy silné bujné letorosty, které kradou energii a plody na nich stejně nebývají.

Množství, které se dá odebrat najednou, má svůj strop. Zdravý vzrostlý strom snese odebrání menší části objemu koruny bez následků, ale razantní zkrácení všech větví najednou, jakému se říká zmlazení na čípky, je pro strom šok. Odpoví na něj hustým obrostem slabých výhonů, který za pár let vytvoří ještě neprůchodnější houští, než bylo předtím.

Postup, který se osvědčuje

Začněte tím, co je jasné, tedy suchými, zlomenými a zjevně nemocnými větvemi. Teprve pak ustupte kus dozadu, prohlédněte si celou korunu a rozhodujte o zdravých větvích. Pravidlo je odebrat co nejmíň řezů o co největším účinku, tedy raději jeden zásah u silné větve než dvacet drobných zásahů na koncích.

Jak vést řez u větve

Strom nemá schopnost ránu zahojit tak, jak to umí živočišná tkáň. Umí ji jenom uzavřít, tedy obrůst závalem z okrajů a chemicky oddělit poškozené dřevo od zdravého. Aby to zvládl, potřebuje mít místo, ze kterého zával vyroste, a tím místem je větevní límeček, tedy mírné zduření v úžlabí, kde větev vyrůstá.

Řez se proto vede těsně vně tohoto zduření a límeček zůstává na stromě. Řez zarovno s kmenem límeček odstraní a rána se pak zaceluje pomalu nebo vůbec, protože z čeho by zával rostl. Opačná chyba je nechat dlouhý pahýl. Ten uschne, obrůst ho strom nemůže a přes odumřelé dřevo si do kmene otevírá cestu hniloba.

Silné větve nařezávejte na tři fáze

U větve, kterou neudržíte v ruce, hrozí, že se před dokončením řezu vlastní vahou odlomí a strhne pruh kůry po kmeni. Předejdete tomu tak, že nejdřív naříznete větev zespodu kus od kmene, pak ji shora úplně oddělíte a teprve zbylý krátký pahýl odstraníte přesným řezem na límeček.

Čím řezat a proč se rány nenatírají plošně

Nástroj musí být ostrý a čistý. Tupé nůžky dřevo netnou, ale mačkají, pletivo v okolí řezu odumře a rána se uzavírá znatelně déle. Na tenké výhony se hodí zahradnické nůžky s protistřihem, na silnější větve pila s tenkým listem a řezem při tahu k sobě, která nechává hladkou plochu. Mezi stromy, hlavně když jste právě řezali zjevně nemocnou větev, nástroj otřete a vydezinfikujte.

Plošné natírání ran štěpařským voskem nebo balzámem se dnes bere jako přežitek. Nátěr zabrání vysychání povrchu rány, pod vrstvou se drží vlhko a houby se tam množí lépe než na volném vzduchu. Zával navíc pod nátěrem nemá jak signalizovat, jak práce postupuje, takže se problém odhalí pozdě.

Kdy má ošetření rány smysl

Ošetřuje se jen výjimečně, u velkých ran a hlavně tam, kde jde o ochranu proti konkrétnímu původci nákazy nebo o zamezení výronu mízy. I tehdy se přípravek nanáší na okraje rány, ne na celou plochu, aby střed mohl volně vysychat. Nejlepší prevencí je stále včasný řez tenké větve, po které zůstane malá rána.

Zálivka mladých stromků

Nově vysazený strom má kořeny stlačené do objemu původního balu a trvá několik sezon, než si vybuduje síť schopnou samostatně shánět vodu. Do té doby ho zálivka drží při životě, a to i tehdy, když okolní trávník vypadá zeleně. Tráva odčerpává vodu z povrchové vrstvy dřív, než se dostane hlouběji ke kořenům.

Rozhodující je způsob, ne množství vody za sezonu. Vydatná dávka jednou za čas, která promáčí půdu do hloubky celého kořenového balu, vede kořeny dolů. Časté malé zálivky drží vlhkost jen v povrchové vrstvě, kořeny za ní jdou nahoru a strom je pak v suchu ještě zranitelnější.

Jak poznat, že strom vodu potřebuje

Nedívejte se na povrch, ale zaryjte prsty nebo malou lopatkou kousek pod něj, ideálně na okraji původního balu. Když je zemina v této hloubce suchá a drolí se, je čas zalít. Svěšené listy v poledním horku samy o sobě nic neznamenají, řada dřevin takto jen omezuje odpar a k večeru se vzpamatuje.

Mulčování pod korunou

Vrstva mulče kolem kmene dělá tři věci najednou. Zpomaluje odpar vody z půdy, tlumí výkyvy teploty v kořenové zóně a hlavně drží dál trávu, která je pro mladý strom největším konkurentem o vodu a dusík. Jako mulč slouží drcená kůra, štěpka, listí nebo posekaná tráva nechaná chvíli zavadnout.

Rozhoduje tvar vrstvy. Mulč se rozprostírá do širokého kruhu zhruba v rozsahu obvodu koruny, ale u kmene se nechává volný pás holé půdy. Mulč nahrnutý přímo na kůru drží u kmene vlhko, kůra pod ním měkne a stává se vstupní branou pro hnilobu i pozvánkou pro hlodavce.

Čerstvá tráva a piliny opatrně

Silná vrstva čerstvé posekané trávy se zapaří a slehne do nepropustné plsti, pod kterou půda nedýchá. Trávu proto dávejte v tenkých vrstvách a nechte ji předem zavadnout. Čerstvé piliny a štěpka při rozkladu na sebe vážou dusík, takže se hodí spíš na cestičky než přímo pod mladý strom.

Ochrana kmene

Mladý strom má tenkou, hladkou kůru a ta je zranitelná ze dvou stran. V zimě ji poškozuje sluneční záření odražené od sněhu, které během dne prohřeje jižní stranu kmene, zatímco v noci teplota spadne. Pletivo pod kůrou tuto změnu neustojí a praská, což se projeví svislou trhlinou zpravidla na jižní až jihozápadní straně.

Proti tomu pomáhá bílý nátěr kmene, který záření odráží, nebo prodyšná ochrana v podobě rákosové rohože či bílé bandáže. Neprodyšná fólie ovinutá kolem kmene se naopak nehodí, pod ní se drží vlhko a kůra se zapaří. Druhým nebezpečím jsou hlodavci a spárkatá zvěř, proti kterým slouží pletivový nebo perforovaný plastový chránič sahající dostatečně vysoko.

Nejčastější poškození si způsobíme sami

Rána od sekačky nebo strunové sekačky u paty kmene je banální na pohled, ale přerušuje vodivá pletiva a opakuje se sezonu co sezonu. Právě proto se okolo kmene vyplatí mulčovací kruh, u kterého sekačka nemá co dělat. Stejně tak zkontrolujte úvazky u kůlů, zaříznutý úvazek dokáže mladý strom uškrtit během jediné sezony.

Kdy volat arboristu

Existují situace, ve kterých je práce svépomocí nejen neefektivní, ale nebezpečná. Patří sem všechno, na co nedosáhnete ze země, tedy práce ve výšce, na žebříku nebo s motorovou pilou nad hlavou. Stejně tak zásah u stromu rostoucího blízko domu, elektrického vedení nebo veřejného prostoru, kde padající větev může způsobit škodu.

Odborníka se vyplatí zavolat i tehdy, kdy jde o posouzení stavu. Vzrostlý strom s dutinou v kmeni, s prasklinou ve větvení, s plodnicemi dřevokazných hub u paty nebo s náhle proschlou částí koruny potřebuje ohodnotit, jestli je ještě provozně bezpečný. To se nedá poznat od pohledu a mýlka bývá drahá.

Ověřte si, koho zvete

Ptejte se na způsob práce. Odborný přístup znamená lezeckou techniku nebo plošinu a řez vedený na větevní límeček. Odstranění celé koruny a ponechání holých pahýlů, kterému se lidově říká ořezání na babku, není odborný zásah, ale trvalé poškození stromu, ze kterého vyroste slabě uchycený obrost.

Sedm chyb, které stromu na zahradě uškodí nejvíc

Řez zarovno s kmenem. Odstraní větevní límeček, ze kterého má vyrůst zával, a rána se pak nezacelí.
Ponechaný dlouhý pahýl. Uschne, strom ho neobroste a přes odumřelé dřevo se do kmene dostane hniloba.
Radikální zmlazení najednou. Strom odpoví houštinou slabých výhonů a koruna je za pár let horší než před zásahem.
Tupý nebo špinavý nástroj. Mačkané pletivo se hojí déle a nečistý nůž přenáší nákazu z nemocné větve na zdravou.
Mulč nahrnutý na kmen. Kůra pod ním měkne, drží se tam vlhko a láká hlodavce.
Časté povrchní zalévání mladého stromku. Vede kořeny nahoru, takže je strom v suchu zranitelnější, než kdyby se zalévalo méně často a vydatněji.
Zapomenutý úvazek u kůlu. Jak kmen sílí, úvazek se zařízne a přeruší vodivá pletiva.

Časté otázky

Musí se každý strom na zahradě řezat každý rok?

Mladý strom ve výchově potřebuje pozornost pravidelně, protože se rozhoduje o tvaru kostry. U vzrostlého stromu jde spíš o udržovací průklest a stačí zásah v delším odstupu. Vždy ale platí, že suchou nebo zlomenou větev odstraňujete, jakmile ji objevíte.

Proč se u peckovin řeže jindy než u jádrovin?

Třešně, višně, slivoně a meruňky uzavírají rány lépe ve vegetaci, kdy reagují pryskyřičným výronem a jsou méně náchylné k houbovým infekcím. Jabloně a hrušně naopak snesou zásah v době vegetačního klidu, kdy je celá stavba koruny dobře vidět.

Co je větevní límeček a jak ho poznám?

Je to mírné zduření v místě, kde větev vyrůstá z kmene nebo z nosné větve, často doprovázené vráskami v kůře. Právě z něj strom tvoří zával, kterým ránu uzavře. Řez se proto vede těsně vně tohoto zduření a límeček zůstává na stromě.

Mám ránu po řezu natřít?

Plošné natírání ran se dnes nedoporučuje, protože pod nátěrem se drží vlhkost a houby se tam množí snáz než na volném vzduchu. Přípravek se používá jen výjimečně u velkých ran, a to na okraje, aby střed rány mohl volně vysychat.

Jak často zalévat čerstvě vysazený stromek?

Důležitější než četnost je hloubka. Zalévejte vydatně, aby voda promáčela celý kořenový bal, a raději v delších odstupech. Potřebu ověříte tak, že sáhnete kousek pod povrch na okraji balu, suchá a drolivá zemina v této hloubce je signál pro zálivku.

Proč strom plodí jeden rok hodně a další skoro nic?

Jde o střídavou plodnost. Neprosvětlený strom nasadí víc plodů, než dokáže vyživit, vyčerpá zásoby a v další sezoně nemá z čeho nasadit květní pupeny. Pravidelný průklest a prosvětlení koruny tento cyklus zmírňují.

Je bílý nátěr kmene opravdu potřeba?

U mladých stromů s tenkou hladkou kůrou dává smysl. Odráží zimní sluneční záření, které přes den prohřeje jižní stranu kmene, zatímco v noci teplota spadne, a pletivo pod kůrou tuto změnu často nevydrží a praská. Alternativou je prodyšná bandáž nebo rákosová rohož.

Kdy si na strom raději netroufat sám?

Vždy, když je zásah nad dosah ze země, u stromu blízko domu nebo elektrického vedení a při práci s pilou nad hlavou. Odborníka volejte také k posouzení stavu, pokud má strom dutinu v kmeni, prasklinu ve větvení, plodnice dřevokazných hub u paty nebo náhle proschlou část koruny.