Kapusta je otužilá košťálovina, která na zahradě odmění vytrvalé pěstitele. Hlávková kapusta tvoří kadeřavé zvrásněné listy do hlávky, kadeřávek roste jako volný trs listů bez hlávky a oba typy snesou chlad líp než většina ostatní zeleniny. Tenhle text vede pěstováním od výsevu přes výsadbu a péči až po sklizeň, skladování a ochranu před chorobami a škůdci.
Rychlý přehled péče
| Stanoviště | plné slunce, vzdušné |
|---|---|
| Půda | výživná, neutrální až vápnitá |
| Výsadba | předpěstovaná sadba, hlouběji |
| Zálivka | pravidelná, mírně vlhká |
| Sklizeň | postupně, snáší mráz |
| Náročnost | náročnější na živiny |
Ve zkratce
- Kapusta chce slunné místo a výživnou, dobře zásobenou půdu.
- Sadba se předpěstovává a vysazuje s dostatečnými rozestupy.
- Košťáloviny mají rády vápnitou půdu a nesnášejí kyselou reakci.
- Zásadní je pravidelná zálivka a ochrana proti housenkám.
- Pozdní kapusta a kadeřávek snášejí mráz a sklízejí se dlouho.
Hlávková kapusta a kadeřávek
Hlávková kapusta tvoří zvrásněné, kadeřavé listy stočené do hlávky, která se používá dušená, do závitků i do polévek. Kadeřávek hlávku netvoří, roste jako vzpřímený trs kudrnatých listů, které se sklízejí postupně a jedí dušené i jako čipsy. Pěstování obou typů je podobné, liší se hlavně sklizeň.
Obě rostliny patří mezi košťáloviny, tedy příbuzné zelí, brokolice a květáku. Jsou náročnější na živiny a mají rády pevnou, dobře zásobenou půdu. Výhodou kapusty je odolnost vůči chladu, díky které protahuje sklizeň hluboko do chladného období, kdy už jiná zelenina na záhonu není.
Který typ vybrat
Kdo chce klasickou hlávku na dušení a do kuchyně, zvolí hlávkovou kapustu, a to buď ranější pro letní spotřebu, nebo pozdní pro sklizeň za chladu. Kadeřávek se hodí tam, kde je zájem o průběžnou sklizeň listů a o zeleninu odolnou proti mrazu. Kombinace obou prodlouží sezonu.
Související
Mohlo by vás zajímat také Pórek a Celer.
Stanoviště a příprava půdy
Kapusta nejlépe roste na plném slunci ve vzdušné poloze. Půda má být hluboká, výživná a schopná držet vláhu, protože košťáloviny odčerpávají hodně živin a vody. Nejlépe se jim daří v půdě předem obohacené kompostem, která zůstává kyprá a neslehává.
Košťáloviny mají rády spíš neutrální až vápnitou půdu a nesnášejí kyselou reakci, ve které jsou náchylnější k chorobám kořenů. Kyselou půdu je proto vhodné před výsadbou upravit vápněním. Do osevního postupu se kapusta zařazuje tak, aby se neopakovala po jiných košťálovinách.
Střídání plodin u košťálovin
Košťáloviny se na stejném místě nemají pěstovat rok po roce ani hned po příbuzné zelenině, jako je zelí, brokolice, ředkev nebo řepka. V půdě se totiž hromadí choroba nádorovitost košťálovin, která napadá kořeny. Delší odstup na záhonu a zdravá sadba jsou nejlepší prevencí.
Výsev a předpěstování sadby
Kapusta se obvykle předpěstovává ze semen a na místo se vysazuje až odrostlá sadba. Semena se vysévají mělce do výsevních nádob nebo na venkovní záhonek a udržují se rovnoměrně vlhká až do vzejití. Předpěstování umožní vybrat nejsilnější rostliny a dát jim náskok před plevelem.
Sadba je připravená k výsadbě, když má několik pravých listů a pevný kořínek. Před přesazením se rostliny otužují postupným přivykáním venkovním podmínkám, aby se po přesazení nezastavily v růstu. Přerostlá a vytáhlá sadba se ujímá hůř než menší, ale zdravá a zavalitá.
Rané a pozdní odrůdy
Rané odrůdy rostou rychleji a sklízejí se dřív pro letní spotřebu, ale nehodí se k dlouhému skladování. Pozdní odrůdy rostou déle, tvoří pevnější hlávky a snášejí chlad, takže vydrží na záhonu i za mrazu. Podle toho, kdy chcete sklízet, se volí i termín výsevu.
Výsadba na stanoviště
Sadba se vysazuje do řádků s dostatečnými rozestupy, protože kapusta i kadeřávek potřebují místo a světlo, aby vytvořily velké listy nebo pevnou hlávku. Příliš hustá výsadba vede k malým hlávkám a horšímu osychání listů. Rostliny se sázejí o něco hlouběji, po první pravé listy, což zpevní jejich ukotvení.
Po výsadbě se rostliny vydatně zalijí, aby se dobře ujaly. Vysoké odrůdy a kadeřávek ocení pevné ukotvení v půdě, protože jinak se za větru viklají a naklánějí. K pevnějšímu postoji pomáhá i mírné přihrnutí zeminy ke stonku během růstu.
Spon a hloubka
Rozestupy se volí podle vzrůstu odrůdy, protože vzrostlé pozdní typy potřebují víc místa než drobnější rané. Dostatečný spon zajistí vzdušnost, která omezuje houbové choroby, a usnadní pohyb mezi rostlinami při plení a ochraně. Hlubší výsadba a přihrnutí stonku zvyšují stabilitu rostliny.
Zálivka, hnojení a péče
Kapusta má vysokou potřebu vody a v suchu růst vázne a hlávky zůstávají malé. Půda má být trvale mírně vlhká, proto se v teplém a suchém období zalévá vydatněji ke kořenům. Mulč kolem rostlin drží vláhu, brzdí plevel a udržuje chladnější půdu.
Jako živinově náročná zelenina těží kapusta z půdy připravené kompostem a z přiměřeného přihnojování během růstu. Nadbytek dusíku ale změkčí pletiva a přiláká škůdce, takže se hnojí uměřeně. Plevel se odstraňuje průběžně, aby rostlinám nekonkuroval o vodu a živiny.
Přihrnování a opora
Během růstu se ke stonku mírně přihrnuje zemina, což rostlinu zpevní a podpoří tvorbu kořenů. U vysokého kadeřávku, který se za větru naklání, se vyplatí přihrnout víc nebo rostlinu opřít. Cílem je stabilní rostlina, která se nekymácí a neuvolňuje kořeny ze země.
Sklizeň, skladování a využití
Hlávková kapusta se sklízí, jakmile je hlávka pevná a dosáhne použitelné velikosti. Uřízne se u země a zbaví se hrubých vnějších listů. Pozdní odrůdy vydrží na záhonu i za mrazu a sklízejí se postupně. Kadeřávek se sklízí průběžně odebíráním jednotlivých listů zespodu, přičemž srdíčko dál dorůstá.
Kapusta se skladuje v chladu a vlhku, kratší dobu vydrží v chladničce, hlávky lze na kratší dobu uchovat i zavěšené v chladném sklepě. Pro delší uchování se dá kapusta nakrájet a zamrazit. V kuchyni je to nadčasová surovina do polévek, na dušení, do závitků i jako pečený kadeřávek.
Chlad zlepšuje chuť
U kadeřávku i pozdní kapusty platí, že listy sklizené po prvních mrazících bývají jemnější a sladší. Chlad totiž mění část škrobů na cukry a odbourává hořčinu. Proto se s vyklizením záhonu nemusí spěchat a část sklizně se klidně nechává venku do chladného období.
Choroby, škůdci a prevence
Nejobávanější chorobou košťálovin je nádorovitost, která napadá kořeny a projevuje se vadnutím a zakrněním rostlin. Šíří se v kyselé a přemokřené půdě a přetrvává v ní dlouho, proto pomáhá vápnění a hlavně důsledné střídání plodin. Ze škůdců trápí kapustu housenky bělásků, mšice a dřepčíci.
Proti housenkám a bělásků kladoucím vajíčka pomáhá ochranná síťovina, pravidelná kontrola listů a sběr housenek. Mšice se drží v mladých listech a srdíčku, dřepčíci prokusují drobné dírky do listů mladých rostlin. Napadené rostlinné zbytky nepatří do kompostu, ale pryč ze záhonu, aby se choroby nešířily.
Prevence místo léčení
U kapusty rozhoduje prevence víc než pozdější zásahy. Zdravá sadba, vzdušný spon, vyrovnaná zálivka, střídání plodin a vápnění kyselé půdy drží tlak chorob nízko. Ochranná síťovina od výsadby ušetří většinu potíží s housenkami. Napadené listy se odstraňují včas, aby se problém nešířil dál.
Pět chyb, které kazí úrodu kapusty
- Pěstování po košťálovinách. Opakování šíří nádorovitost kořenů. Dodržujte střídání plodin s delším odstupem.
- Kyselá půda bez vápnění. V kyselé půdě jsou košťáloviny náchylnější k chorobám. Před výsadbou půdu podle potřeby povápněte.
- Sucho během růstu. Nedostatek vody brzdí růst a zmenšuje hlávky. Zalévejte pravidelně a mulčujte kořenový prostor.
- Žádná ochrana proti housenkám. Bělásci dokáží zničit listy během krátké doby. Chraňte rostliny síťovinou a kontrolujte listy.
- Příliš hustá výsadba. Stěsnané rostliny tvoří malé hlávky a hůř osychají. Dodržujte rozestupy podle vzrůstu odrůdy.
Časté otázky k pěstování kapusty
Proč mi kapusta netvoří pevnou hlávku?
Nejčastěji za to může nedostatek vody, chudá půda nebo příliš hustá výsadba. Zajistěte výživnou a trvale vlhkou půdu, dostatečné rozestupy a přiměřené přihnojení, aby rostlina měla z čeho hlávku vytvořit.
Musím kapustu předpěstovávat?
Nejběžnější je předpěstování sadby a její pozdější výsadba, protože dává rostlinám náskok a umožní vybrat nejsilnější kusy. Přímý výsev na místo je možný, ale rostliny pak víc konkurují plevelu a jsou nevyrovnané.
Proč mají košťáloviny rády vápnitou půdu?
V neutrální až vápnité půdě jsou košťáloviny odolnější vůči nádorovitosti kořenů, která se šíří v kyselé a přemokřené zemině. Proto se kyselá půda před výsadbou upravuje vápněním a dodržuje se střídání plodin.
Jak často mám kapustu zalévat?
Zalévejte pravidelně tak, aby půda zůstávala trvale mírně vlhká, protože kapusta má vysokou potřebu vody. V teplém a suchém období zalévejte vydatněji ke kořenům a kořenový prostor mulčujte, aby vláha vydržela.
Snese kapusta mráz?
Pozdní odrůdy hlávkové kapusty a hlavně kadeřávek mráz dobře snášejí a dají se sklízet i za chladu. Listy sklizené po prvních mrazících bývají navíc jemnější a sladší, protože chlad odbourává hořčinu.
Jak chránit kapustu před housenkami?
Nejúčinnější je ochranná síťovina nasazená od výsadby, která béláskům zabrání klást na listy vajíčka. Pomáhá také pravidelná kontrola spodní strany listů a ruční sběr housenek, dokud je jich málo.
Jak kapustu skladovat?
Kapusta se skladuje v chladu a vlhku, kratší dobu vydrží v chladničce nebo zavěšená v chladném sklepě. Pro delší uchování se dá nakrájet a zamrazit. Pozdní odrůdy lze ponechat na záhonu a odebírat postupně.
Jak sklízet kadeřávek?
Kadeřávek se sklízí průběžně odebíráním jednotlivých listů zespodu trsu, přičemž srdíčko rostliny dál dorůstá a tvoří nové listy. Díky tomu se z jedné rostliny sklízí dlouhou dobu, u odolných typů až do chladného období.
Hledáte další tipy? Projděte si velký přehled zahradnických návodů na jednom místě.
