Syndrom vyhoření má psychické i fyzické příznaky

Syndrom vyhoření patří k nejvíce diskutovaným tématům, které v současné době kolují internetem. Lidé jsou totiž dnes tolik unášení prací, že zapomínají na své tělo a na to, co reálně dokáže pojmout jejich mentální zdraví. A i když by člověk řekl, že práce, která ho naplňuje, ho nedokáže zruinovat, pletl by se. Syndrom vyhoření totiž velmi často vyplývá z toho, že na sebe klademe až příliš velké nároky. Z čehož poté vzniká jakási nerovnováha mezi původním profesním očekáváním a realitou.

Co vede k vyhoření

Samotné nadšení je totiž na tom prvním místě toho všeho. Člověk má zkrátka elán vykonávat to, co si zamane. Vidí se velké ideály a velmi často také zde hrají roli nerealistická očekávání. Jenže poté velmi často dojde ke stagnaci. V tento okamžik nadšení opadá, pracovník je najednou seznámen s realitou a zjišťuje, že to není takové, jaké si v reálu vlastně představoval.

Dostaví se také mimo jiné i frustrace. Emocionální potíže, také fyzické potíže. Najednou se pochybuje hlavně o smyslu snažení se a narůstá pocit bezmoci. Další fází je apatie čili pocit bezmoci a beznaděje. A to pramení v ono tolik skloňované vyhoření – období emocionálního, duševního, ale také fyzického vyčerpání.

Příznaky jsou psychické i fyzické

V porovnání se závislostí na lécích můžeme syndrom vyhoření poměrně rychle a snadno poznat. Příznaky jsou totiž jak fyzické, tak psychické čili stačí mít trochu oči na stopkách. Zatímco v případě psychických příznaků hovoříme hlavně o ztrátě nadšení, ale také o celkovém pocitu nedostatku uznání nebo o lhostejnosti k práci, dále také o negativním postoji k práci a životu, do hry se mohou dostat také úzkostné stavy, poruchy paměti nebo soustředění a mimo jiné i pocity bezmoci a smutku, případně celková nespokojenost až agresivita.

Mezi tělesné neboli fyzické projevy syndromu vyhoření zařazujeme nespavost, nechutenství, také náchylnost k různým nemocem i potíže se zažíváním, vysoký krevní tlak nebo celkově potíže se srdíčkem a dýcháním.