Jízda na horských serpentinách vypadá z auta jako nekonečná řada zatáček, ale ve skutečnosti jde o techniku, kterou se dá naučit a hlavně předvídat. Rozdíl mezi klidným průjezdem a přehřátými brzdami je v tom, jak řidič pracuje s plynem, převody a stopou. Tenhle text ukazuje, jak zvládnout stoupání i klesání bezpečně, proč brzdit motorem a čemu se v ostrých zatáčkách vyhnout.
Ve zkratce
- Do klesání zařaďte nižší převod a nechte brzdit motor.
- Rychlost snižte před zatáčkou, ne až v ní.
- Do zatáčky se dívejte tam, kam chcete jet, ne na kraj.
- Držte se své poloviny vozovky, hlavně v nepřehledných zatáčkách.
- Nechte rezervu a odstup, protijedoucí i cyklisté sem patří.
Čím se horská silnice liší
Horská silnice klade na řidiče i auto jiné nároky než rovina. Dlouhá stoupání zatěžují motor a chladicí systém, dlouhá klesání zase brzdy. K tomu se přidávají ostré zatáčky, úzká vozovka a omezený výhled za horizont nebo skálu. Kdo s tím počítá dopředu, jede klidněji a bezpečněji.
Roli hraje i to, že se podmínky rychle mění. Ve stínu bývá vlhko, po dešti spadané listí nebo štěrk a ve vyšších polohách chladněji. Povrch tak nemusí držet stejně jako na začátku úseku, proto se vyplatí jet s rezervou a nespoléhat na to, že zatáčka bude jako předchozí.
Stoupání versus klesání
Ve stoupání auto přirozeně zpomaluje a hlavní starostí je udržet tah na správném převodu. V klesání je to naopak, protože gravitace vůz rozjíždí a úkolem je rychlost držet na uzdě. Právě klesání je náročnější, protože svádí k trvalému brzdění, které brzdy přehřívá.
Brzdění motorem při klesání
Nejdůležitější dovednost do hor je brzdění motorem. Zařazením nižšího převodu se motor stane brzdou a drží rychlost bez toho, aby řidič musel pořád tlačit na pedál. Dlouhé souvislé sešlapávání brzdy naopak brzdy zahřeje a jejich účinek klesá právě ve chvíli, kdy jsou nejvíc potřeba.
Pravidlo je jednoduché: na jaký převod byste do kopce vyjeli, na takový zhruba i sjíždějte. Nižší převod drží rychlost sám a brzdy pak stačí jen na doladění před zatáčkou. Platí to pro manuál i automat, který se dá většinou přepnout do ručního nebo omezeného režimu.
Proč nešlapat pořád na brzdu
Trvalé přibrzďování zahřívá brzdové kotouče a destičky, až jejich účinek slábne a dráha se prodlužuje. Tomuto jevu se říká přehřátí brzd a v dlouhém klesání je reálné riziko. Brzdění motorem drží většinu práce mimo brzdy, takže zůstanou chladné a připravené na prudké zpomalení.
Nižší převod včas
Převod dolů zařaďte ještě před začátkem klesání, ne až uprostřed, kdy už auto nabralo rychlost. Podřazovat rozjeté auto do prudkého klesání je pozdě a méně účinné. Kdo si převod nachystá nahoře, sjíždí plynule a bez nervózního dobrzďování v každé zatáčce.
Průjezd zatáčkou krok za krokem
Zatáčka se zvládá ve třech fázích. Před ní zpomalte na rychlost, se kterou ji pohodlně projedete, uvnitř udržujte plyn plynulý a na výjezdu zrychlete až tehdy, když se vůz narovnává. Základní chyba je vjet do zatáčky rychle a brzdit až v ní, protože to auto rozhází.
Stopa má vést tak, aby byla zatáčka co nejplynulejší a co nejpřehlednější. Do zatáčky najíždějte spíš zeširoka, míjejte vnitřní stranu a vyjíždějte plynule ven, ale nikdy ne přes osu do protisměru. Přehlednost a bezpečná stopa jsou vždy přednější než co nejrychlejší průjezd.
Zpomalit před, zrychlit po
Zpomalování patří před zatáčku, dokud jede auto rovně a brzdy pracují nejlíp. V zatáčce už jen udržujte klidný plyn, aby byl vůz stabilní. Přidávat začněte teprve na výjezdu, když se volant vrací a auto se narovnává. Tenhle rytmus drží vůz vyrovnaný a předvídatelný.
Kam se dívat
Pohled veďte tam, kam chcete jet, tedy skrz zatáčku k jejímu výjezdu, ne na svodidlo nebo kraj. Auto podvědomě míří tam, kam se řidič dívá, proto pohled na překážku k ní naopak stahuje. Dívat se dopředu a do oblouku je půlka úspěchu.
Vlásenky a nepřehledné úseky
Vlásenka je velmi ostrá zatáčka, která obrací směr skoro o půl kruhu. Projíždí se pomalu, na nízký převod a zeširoka, aby auto ostrý oblouk vůbec projelo. Spěch tady nemá smysl, protože vlásenku nejde projet rychle a snaha o to končí buď v protisměru, nebo mimo silnici.
Nepřehledné úseky za skálou nebo horizontem vyžadují dvojnásobnou opatrnost, protože nevidíte, co je za nimi. Může tam stát pomalé vozidlo, cyklista i překážka. Jeďte proto rychlostí, ze které bezpečně zastavíte na vzdálenost, kterou opravdu vidíte, ne na tu, kterou tušíte.
Držet svou stranu vozovky
V úzkých a nepřehledných zatáčkách je zásadní držet se své poloviny vozovky. Zkracování ostré zatáčky přes osu je jedna z hlavních příčin čelních střetů v horách. Raději projeďte oblouk trochu pomaleji a celý ve svém pruhu, než abyste ukrojili kus protisměru.
Bezpečnost, provoz a časté chyby
Do hor patří i další účastníci, se kterými je nutné počítat. Cyklisté ve stoupání jedou pomalu, sjíždějí naopak rychle, motorkáři se objeví v zatáčce znenadání a pomalá vozidla se zdržují ve stoupání. Předjíždějte jen tam, kde je opravdu vidět, a jinde počkejte na přehledný úsek.
Nejčastější chyby jsou přerychlý nájezd, trvalé brzdění místo brzdění motorem a zkracování zatáček. K tomu se přidává malý odstup a únava, protože soustředěná jízda v serpentinách vyčerpává. Pauza na rozhlednu nebo odpočívadlo je lepší než přejetá zatáčka ze ztráty pozornosti.
Ohled na cyklisty a motorky
Cyklistu i motorkáře předjíždějte s velkým odstupem a jen v přehledném místě, nikdy ne v zatáčce. Ve stoupání jsou pomalí a zranitelní, v klesání naopak rychlejší, než čekáte. Trpělivost a bezpečný rozestup jsou v úzkém horském provozu důležitější než pár ušetřených minut.
Pět chyb při jízdě na serpentinách
- Trvalé brzdění v klesání. Brzdy se přehřejí a přestanou brzdit. Zařaďte nižší převod a nechte brzdit motor.
- Přerychlý nájezd do zatáčky. Rychlost pak chybí zpomalit včas. Zpomalte před zatáčkou, ne až v ní.
- Zkracování přes osu. Vjezd do protisměru hrozí čelním střetem. Držte se celý čas své poloviny vozovky.
- Pohled na kraj a svodidla. Auto míří tam, kam se díváte. Veďte pohled skrz zatáčku k výjezdu.
- Předjíždění naslepo. Za horizontem může být překážka. Předjíždějte jen tam, kde je opravdu vidět.
Časté otázky k jízdě na horských serpentinách
Proč mám v klesání brzdit motorem?
Nižší převod udrží rychlost bez trvalého tlaku na brzdu, takže se brzdy nepřehřejí. Dlouhé souvislé brzdění naopak snižuje jejich účinek právě tam, kde je nejvíc potřebujete.
Jaký převod zvolit do klesání?
Zhruba ten, na který byste stejný kopec vyjeli nahoru. Nižší převod drží rychlost sám a brzdy pak stačí jen na doladění před zatáčkou. Zařaďte ho ještě před začátkem klesání.
Kdy mám před zatáčkou zpomalit?
Ještě než do ní vjedete, dokud auto jede rovně a brzdy pracují nejlíp. V zatáčce už jen držte klidný plyn a přidávat začněte teprve na výjezdu, když se vůz narovnává.
Kam se mám v zatáčce dívat?
Tam, kam chcete jet, tedy skrz zatáčku k jejímu výjezdu, ne na svodidlo nebo kraj. Auto podvědomě míří za pohledem, proto se dívejte do oblouku a dopředu.
Jak projet ostrou vlásenku?
Pomalu, na nízký převod a zeširoka, aby auto ostrý oblouk vůbec projelo. Vlásenku nejde projet rychle, proto zpomalte dostatečně předem a nespěchejte, spěch končí mimo silnici nebo v protisměru.
Proč se nemám při zatáčení dostat přes osu?
Zkracování ostré zatáčky přes osu je jednou z hlavních příčin čelních střetů v horách. Za nepřehlednou zatáčkou může jet protijedoucí. Držte se celou dobu své poloviny vozovky.
Jak předjíždět v serpentinách?
Jen v přehledném úseku, kde je opravdu vidět, nikdy ne v zatáčce ani za horizontem. Cyklisty a motorkáře míjejte s velkým odstupem. Jinde vyčkejte na bezpečné místo.
Co dělat, když cítím únavu?
Zastavte na odpočívadle nebo rozhledně a dejte si pauzu. Soustředěná jízda v zatáčkách vyčerpává rychleji než rovina a únava vede k přerychlému nájezdu i ztrátě pozornosti.
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si také, jak vozit děti v autě v nebo jak správně používat tempomat.
Hledáte další tipy? Projděte si přehled návodů na údržbu a provoz auta na jednom místě.



