Jak pěstovat fazole

Fazole patří k nejvděčnějším plodinám zeleninové zahrady. Zvládne ji i začátečník, poradí si na malé ploše i u plotu a navíc půdu po sobě zanechává v lepším stavu, než v jakém ji našla. Klíč k úspěchu ale leží hlavně v načasování výsevu a ve výběru správného typu. Tenhle text ukazuje, jak fazole vypěstovat od výsevu po sklizeň, čím se liší keříčkové od tyčkových a jakým chybám se vyhnout.

Ve zkratce

• Sejte přímo do teplé půdy až po jarních mrazech, chlad semena spolehlivě zahubí.
• Keříčkové jsou nízké a bez opory, tyčkové rostou do výšky a potřebují oporu.
• Fazole si díky hlízkovým bakteriím poutá dusík ze vzduchu, hnojit dusíkem se nemá.
• Nejvíc vody rostlina potřebuje v době kvetení a nasazování lusků.
• Lusky sklízejte průběžně mladé a křehké, nebo je nechte na suchá zrna.

Keříčkové, nebo tyčkové fazole

První rozhodnutí padne ještě před výsevem. Keříčkové fazole rostou nízko do kompaktního trsu, nepotřebují oporu a hodí se do řádků i na menší záhon. Dozrávají poměrně jednotně, takže se s nimi dobře plánuje sklizeň naráz.

Tyčkové fazole se ovíjejí vzhůru po opoře a vytáhnou se do výšky. Zaberou menší půdorys, ale využijí prostor nad záhonem a plodí déle a postupně. Kdo má málo místa a chce sklízet po delší dobu, sáhne po nich.

Který typ zvolit

Do řádků a na rychlou, soustředěnou úrodu se hodí keříčkové. Na sloupky, ploty a pergoly, kde má rostlina kam růst, patří tyčkové. Klidně vyzkoušejte oba, každý se hodí do jiného rohu zahrady.

Kdy fazole vyset

Fazole je teplomilná a na chlad je citlivá víc než většina zeleniny. Výsev proto přijde na řadu až tehdy, když pomine nebezpečí jarních mrazíků a půda se v hloubce prokořenění prohřeje. Do studené a mokré země semena raději nedávejte, snadno v ní shnijí dřív, než vzejdou.

Spěch se tu nevyplácí. Rostliny zaseté do teplé půdy o něco později dohoní a předběhnou ty, které se v chladu trápily od začátku. Rozhoduje teplota země, ne datum v kalendáři.

Jak poznat teplou půdu

Jednoduché vodítko je vlastní dlaň. Když je hrst půdy z hloubky výsevu příjemně vlažná a ne studená, dá se sít. Pomůže i to, když je země spíš vlhká než rozbahněná a dobře se v ní pracuje.

Stanoviště a půda

Fazole chce slunce. Na plném osluní nasadí víc lusků a lépe dozrává než v polostínu, kde se protahuje a plodí méně. Vyberte proto místo, které je většinu dne na světle a zároveň není vystavené silnému větru, jenž tyčkovým odrůdám láme oporu.

Půda má být propustná a kyprá, aby v ní nestála voda. Těžkou a ulehlou zem prospěje před výsevem prokypření a přídavek kompostu, který zlepší strukturu. V mokru, kde voda stojí, semena i kořeny trpí.

Fazole a dusík v půdě

Fazole patří mezi luskoviny a ve spojení s hlízkovými bakteriemi na kořenech si umí poutat vzdušný dusík. Díky tomu se nehnojí dusíkatými hnojivy. Přehnojení dusíkem vede k bujné natí na úkor lusků a rostlina zbytečně měkne a marodí. Po sklizni navíc zůstane v půdě dusík pro následnou plodinu.

Výsev krok za krokem

Semena se sejí přímo na místo, přesazování fazole nemá ráda. Zakládají se mělce, jen pár centimetrů pod povrch, do vlhké prohřáté půdy. Příliš hluboký výsev klíčení zdržuje a v chladnu zvyšuje riziko hniloby.

Keříčkové se sejí do řádků s pravidelným rozestupem mezi rostlinami, aby měl každý trs vzduch a světlo. Tyčkové se často zakládají do hnízd po několika semenech ke každé opoře, ať se u ní sejde silnější trs, který ji obroste.

Rozestup a hloubka

Držte semena od sebe tak, aby si dospělé rostliny nestínily a dobře se provětrávaly. Hustý porost hůř osychá a víc podléhá houbovým chorobám. Raději méně rostlin s prostorem než přeplácaný řádek.

Opora a pnutí u tyčkových

Tyčkové fazole potřebují oporu připravenou už při výsevu, ne až když se rozrostou. Osvědčí se tyče, sloupky, natažené provázky nebo síť, po nichž rostlina šplhá vzhůru. Bez opory se nať plazí po zemi, plete a hůř plodí.

Mladé rostliny se občas potřebují k opoře jen navést, dál se ovíjejí samy a drží se pevně. Konstrukce musí vydržet vítr i váhu obrostlé a plné rostliny, proto ji ukotvěte pořádně. Vratká opora se v plné sezoně poroučí i s úrodou.

Nahrnování keříčkových

Keříčkovým prospěje, když se k patě trsu přihrne trocha půdy. Rostlina tím získá pevnější stání a lépe odolá větru i váze lusků. Nahrnutá zemina navíc podpoří kořeny a udrží u paty vláhu.

Zálivka a péče v sezoně

Nejcitlivější je fazole na vláhu v době kvetení a nasazování lusků. Když v téhle fázi vyschne, shazuje květy a lusky se nenasadí nebo zůstanou drobné. Zalévejte proto vydatně a raději ke kořenům než na listy, které v mokru snáz onemocní.

Mezi zálivkami nechte povrch mírně oschnout, aby kořeny nestály v mokru. Půdu udrží vlhkou a chladnou vrstva mulče, která zároveň brzdí plevel. Pravidelnost je důležitější než množství naráz vylité vody.

Plení a kypření

Kolem mladých rostlin udržujte půdu bez plevele, který jim bere vodu i světlo. Kypřete jen mělce a opatrně, kořeny fazole leží blízko povrchu a snadno se poškodí. S vrstvou mulče je práce s plevelem výrazně menší.

Hlavní problémy a jak na ně

Čerstvě zaseté semeno i klíčky rády vyzobávají ptáci, proto se hodí porost zpočátku přikrýt nebo pohlídat. Na mladé nati se objevují mšice, které sají a oslabují rostlinu, obvykle stačí je včas ostříkat a podpořit jejich přirozené nepřátele.

Ve vlhkých a špatně provětraných porostech se objevuje rez fazolová s drobnými rezavými skvrnami na listech. Pomáhá dostatečný rozestup, zálivka ke kořenům místo na listy a včasné odstranění napadených částí. Zdravý, vzdušný porost onemocní méně.

Prevence je levnější než léčba

Většině potíží předejdete už rozvržením záhonu. Slunné a větrané místo, přiměřený rozestup a zálivka k patě rostliny drží porost v kondici. Silná a nestísněná rostlina si se škůdci i chorobami poradí sama mnohem líp.

Sklizeň a střídání plodin

Fazolové lusky na čerstvo se sklízejí mladé a křehké, dokud jsou dužnaté a bez tuhých vláken. Sbírejte je průběžně, protože pravidelný sběr rostlinu pobízí nasazovat další. Kdo je přerostlé, dočká se tuhých a vláknitých lusků, které za moc nestojí.

Na suchá zrna se lusky naopak nechají na rostlině dozrát a zaschnout, sklízejí se, až zašustí. Po fazoli přijde na řádek jiná plodina, sama sebe v tomtéž místě nesnáší. Díky poutání dusíku je navíc skvělou předplodinou pro náročnější zeleninu.

Proč střídat plodiny

Opakované pěstování téže zeleniny na jednom místě vyčerpává půdu a hromadí choroby i škůdce vázané na daný druh. Střídáním se půda ozdravuje a lépe hospodaří s živinami. Fazole se do osevního sledu hodí právě proto, že po sobě zanechává dusík.

Pět chyb, které kazí úrodu fazolí

1. Výsev do studené půdy. V chladné a mokré zemi semena shnijí dřív, než vzejdou. Počkejte na prohřátou půdu.
2. Žádná opora u tyčkových. Bez opory se nať plazí, plete a málo plodí. Konstrukci připravte už při výsevu.
3. Přehnojení dusíkem. Vede k bujné nati na úkor lusků a k měkké, náchylné rostlině. Fazole dusík nechce.
4. Sucho v době kvetení. Rostlina shazuje květy a lusky se nenasadí. V téhle fázi zalévejte vydatně.
5. Pozdní sklizeň lusků. Přerostlé lusky ztvrdnou a zvláknatí. Sbírejte průběžně mladé a křehké.

Časté otázky k pěstování fazolí

Kdy se mají fazole vysévat?

Až po pominutí jarních mrazíků, když se půda v hloubce výsevu prohřeje. Do studené a mokré země semena raději nedávejte, snadno v ní shnijí dřív, než vzejdou.

Jaký je rozdíl mezi keříčkovými a tyčkovými fazolemi?

Keříčkové rostou nízko, nepotřebují oporu a dozrávají soustředěně. Tyčkové se ovíjejí vzhůru po opoře, zaberou menší plochu a plodí postupně po delší dobu.

Musím fazole hnojit dusíkem?

Ne. Fazole si díky hlízkovým bakteriím poutá vzdušný dusík sama. Přehnojení dusíkem vede k bujné natí na úkor lusků a k měkké, náchylné rostlině.

Jak hluboko a daleko od sebe fazole sít?

Sejte mělce, jen pár centimetrů pod povrch, do vlhké prohřáté půdy. Rozestup volte takový, aby se dospělé rostliny nestínily a dobře provětrávaly.

Potřebují tyčkové fazole oporu hned?

Ano, oporu připravte už při výsevu. Bez ní se nať plazí po zemi, plete a hůř plodí. Konstrukce musí vydržet vítr i váhu obrostlé rostliny.

Kdy fazole nejvíc potřebuje vodu?

V době kvetení a nasazování lusků. Když v téhle fázi vyschne, shazuje květy a lusky se nenasadí. Zalévejte vydatně a raději ke kořenům než na listy.

Kdy sklízet lusky?

Na čerstvo mladé a křehké, dokud jsou dužnaté a bez tuhých vláken, a to průběžně. Na suchá zrna se lusky nechají na rostlině dozrát a zaschnout.

Proč nepěstovat fazole každý rok na stejném místě?

Opakované pěstování vyčerpává půdu a hromadí choroby i škůdce. Fazole se navíc sama po sobě nesnáší, střídáním plodin se půda ozdravuje a lépe hospodaří s živinami.

Mohlo by vás zajímat

Přečtěte si také, jak pěstovat cuketu nebo jak pěstovat hrášek.

Hledáte další tipy? Projděte si velký přehled zahradnických návodů na jednom místě.