Reveň, které se lidově říká rebarbora, patří k nejméně náročným trvalkám na zahradě. Jednou vysazená vydrží na stejném místě řadu let a každé jaro spolehlivě nažene silné řapíky s příjemně nakyslou chutí. Tenhle text ukazuje, kam reveň zasadit, jak se o ni starat během roku, kdy a jak sklízet a čemu se u ní vyhnout, aby rostlina zůstala silná a úrodná co nejdéle.
Rychlý přehled péče
| Stanoviště | slunce i polostín |
|---|---|
| Půda | hluboká, kyprá, živná |
| Výsadba | sazenice nebo díl oddenku |
| Zálivka | rovnoměrná, bez přemokření |
| Sklizeň | řapíky vytáčením z trsu |
| Náročnost | nenáročná vytrvalá trvalka |
Ve zkratce
- Reveň je vytrvalá trvalka, na jednom místě vydrží mnoho let.
- Daří se jí na slunci i v polostínu, chce hlubokou a živnou půdu.
- Sklízí se řapík, list obsahuje hodně kyseliny šťavelové a nejí se.
- Řapíky se vytáčejí, netrhají ani neřežou u země.
- V prvním roce po výsadbě se nesklízí, rostlina má zesílit.
Co je reveň za rostlinu
Reveň je vytrvalá bylina s mohutným oddenkem, ze kterého každé jaro vyrážejí velké listy na silných řapících. Právě řapíky jsou jedlé, mají svěže kyselou chuť a hodí se do kompotů, koláčů i marmelád. List je naopak nejedlý kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové.
Jde o rostlinu vytrvalou, která na dobrém stanovišti roste a plodí řadu let bez nutnosti přesazovat. Postupem času se trs rozrůstá do šířky a sílí. Právě dlouhověkost z reveně dělá vděčnou trvalku, kterou stačí založit jednou a pak už jen sklízet.
Řapík ano, list ne
Sklízí se výhradně řapík, tedy dužnatý stonek, který nese list. Samotná listová čepel se kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové nekonzumuje a patří na kompost. Odříznutý řapík má být pevný a křehký, ne zvadlý. Před použitím se konec, kde byl list, vždy odstraní.
Související
Mohlo by vás zajímat také Kapusta a Květák.
Stanoviště a půda
Reveň nejlépe roste na slunném až mírně zastíněném místě, kde má dost prostoru se rozrůst. Trs časem zabere hodně místa, proto se vyplatí počítat s odstupem od ostatních rostlin. Polostín jí nevadí, na plném slunci ale řapíky obvykle sílí rychleji.
Nejdůležitější je hluboká, kyprá a živinami bohatá půda, která dobře drží vláhu, ale nezamokřuje. Reveň má silný kořen, takže ocení propustnou zeminu s dostatkem humusu. Těžkou a zamokřenou půdu je vhodné před výsadbou prohnojit kompostem a nakypřit.
Kolik prostoru rostlina potřebuje
Dospělý trs reveně je rozložitý, jeho listy zabírají velký prostor a stíní okolí. Při výsadbě proto dejte jednotlivým rostlinám dostatečný rozestup, aby se nestínily a měly kam růst. Málo místa vede k slabším řapíkům a horšímu proudění vzduchu, které nahrává chorobám.
Výsadba
Reveň se nejčastěji sází z předpěstované sazenice nebo z části oddenku, na kterém je alespoň jedno silné pučící oko. Vhodná doba je brzké jaro nebo podzim, kdy je půda vlhká a rostlina má klid na zakořenění. Sazenici zasaďte tak, aby pupeny byly jen mělce pod povrchem.
Před výsadbou se vyplatí jámu dobře připravit, prohloubit a promíchat zeminu s vyzrálým kompostem. Po zasazení se rostlina zalije a okolí je dobré zamulčovat. Mulč udrží vláhu, omezí plevel a postupně dodává živiny, což reveni při zakořeňování prospívá.
Z oddenku, nebo ze sazenice
Sazenice zakoření rychleji a bývá jistější volbou pro začátek. Dělení oddenku je zase levný způsob, jak rozmnožit osvědčenou rostlinu ze zahrady. U dělené části vždy hlídejte, aby nesla zdravé pučící oko, jinak nová rostlina nevyraší.
Zálivka a hnojení
Reveň má ráda rovnoměrnou vláhu, hlavně v období, kdy nejrychleji roste a nasazuje řapíky. V suchém a teplém počasí ocení vydatnější zálivku, aby řapíky zůstaly šťavnaté a nezdřevnatěly. Přemokřenou půdu ale nesnáší, kořen v ní může trpět a hnít.
Jde o rostlinu, která hodně čerpá ze země, proto ocení pravidelné přihnojování organickou hmotou. Na jaře se osvědčí zapracovat kompost nebo dobře vyzrálý hnůj k patě trsu. Živná půda se pak projeví silnějšími a delšími řapíky během sezony.
Mulčování a organická hmota
Vrstva mulče kolem trsu udrží v půdě vláhu, zpomalí růst plevele a jak se rozkládá, dodává živiny. Hodí se kompost, zetlelé listí nebo posekaná tráva v tenčí vrstvě. Mulč se doplňuje během sezony, aby okolí rostliny zůstalo přikryté a půda nevysychala.
Sklizeň
Sklízet se začíná zjara, jakmile jsou řapíky dostatečně dlouhé a pevné. Řapík se nesklízí nožem u země, ale uchopí se u paty a lehkým tahem se vytočí z trsu. Tímto způsobem se rána lépe hojí a v pahýlu nezůstává zbytek, který by mohl zahnívat.
Z jednoho trsu se nikdy neodebírají všechny řapíky najednou, vždy jich část zůstane, aby rostlina měla z čeho žít. Sklizeň se obvykle omezuje na jarní a časně letní část sezony, později se rostlina nechá v klidu nabírat sílu na další rok.
V prvním roce se nesklízí
Čerstvě vysazená reveň potřebuje první sezonu na to, aby zakořenila a zesílila. V prvním roce se proto řapíky nesklízejí a rostlina se nechá růst. Trpělivost se vyplatí, silný trs pak odmění vydatnou sklizní po mnoho dalších let.
Skladování a choroby
Sklizené řapíky vydrží pár dní v chladu, nejlépe zabalené tak, aby nevadly. Kdo chce zásobu na později, může řapíky nakrájet a zamrazit, po rozmrazení se hodí do kompotů a pečení. Před uložením se vždy odstraní listová čepel i zaschlé konce.
Reveň bývá odolná, přesto ji mohou trápit houbové skvrnitosti listů nebo hniloba kořene v přemokřené půdě. Nejlepší prevencí je vzdušné stanoviště, propustná půda a odklízení odumřelých listů. Slabé a poškozené listy je dobré průběžně odstraňovat.
Prevence houbových chorob
Houbovým chorobám nahrává vlhko, přeplněný trs a špatné proudění vzduchu. Prevencí je dostatek prostoru mezi rostlinami, mírná zálivka bez zbytečného zmáčení listů a úklid odumřelé hmoty. Napadené listy raději odstraňte, aby se nákaza nešířila dál po rostlině.
Pět tipů pro silnou a úrodnou reveň
- Vyberte místo na roky dopředu. Reveň se nerada přesazuje, proto ji rovnou zasaďte tam, kde má dost prostoru a živné půdy.
- První rok nesklízejte. Nechte rostlinu zakořenit a zesílit, odmění se pak vydatnější sklizní v dalších letech.
- Řapíky vytáčejte, neřežte. Vytočením u paty se rána lépe hojí a v trsu nezůstane zahnívající pahýl.
- Každé jaro přihnojte. Zapracovaný kompost nebo hnůj dodá živiny na silné a šťavnaté řapíky.
- List nechte na kompost. Kvůli kyselině šťavelové se čepel nejí, sklízí se jen dužnatý řapík.
Časté otázky k pěstování reveně
Proč se u reveně nejí list?
Listová čepel obsahuje hodně kyseliny šťavelové, a proto se nekonzumuje. Jedlý je jen dužnatý řapík, který nese list. Čepel se po sklizni odřízne a dá na kompost.
Kdy se dá reveň poprvé sklízet?
V roce výsadby se řapíky nesklízejí, rostlina má zakořenit a zesílit. Sklízet se začíná až v následující sezoně, kdy je trs dostatečně silný.
Jak se řapík správně sklízí?
Řapík se uchopí u paty a lehkým tahem se vytočí z trsu, neřeže se nožem u země. Vytočením se rána lépe hojí a v rostlině nezůstane zahnívající pahýl.
Jaké stanoviště reveni vyhovuje?
Nejlépe se jí daří na slunném až mírně zastíněném místě s hlubokou a živnou půdou. Půda má dobře držet vláhu, ale nesmí zamokřovat, jinak kořen trpí.
Jak často se reveň zalévá?
Ocení rovnoměrnou vláhu hlavně v době rychlého růstu a v suchém počasí. Přemokření ale škodí, proto se zalévá vydatně, ale bez trvale rozbahněné půdy.
Musí se reveň hnojit?
Reveň hodně čerpá ze země, takže pravidelné přihnojování organickou hmotou prospívá. Na jaře se osvědčí zapracovat k patě trsu kompost nebo vyzrálý hnůj.
Jak dlouho reveň na jednom místě vydrží?
Jde o vytrvalou trvalku, která na dobrém stanovišti roste a plodí řadu let. Časem se trs rozrůstá, přesazovat se proto nemusí často.
Dají se řapíky uchovat na později?
Ano, čerstvé řapíky vydrží pár dní v chladu, na delší dobu se dají nakrájet a zamrazit. Před uložením se vždy odstraní listová čepel i zaschlé konce.
Hledáte další tipy? Projděte si velký přehled zahradnických návodů na jednom místě.
