Ilustrační fotografie k tématu josta: pěstování a řez

Josta: pěstování a řez

Josta je ovocný keř, který vznikl křížením černého rybízu a angreštu a spojuje přednosti obou. Roste bujně, nemá trny jako angrešt, je odolná vůči houbovým chorobám a rodí tmavé plody chutnající po rybízu i angreštu zároveň. Pro zahradu je vděčná a nenáročná. Tenhle text ukazuje, jak jostu zasadit, jak o ni pečovat, jak ji správně řezat a jak ji množit, aby spolehlivě rodila.

Rychlý přehled péče

Stanoviště slunce nebo mírný polostín
Půda výživná, humózní, vlhčí
Řez mírný, ve vegetačním klidu
Plody tmavé bobule, sklizeň v létě
Množení dřevité řízky
Náročnost nenáročná

Ve zkratce

  • Josta chce slunce nebo mírný polostín a výživnou, vlhčí půdu.
  • Roste do velkého keře, potřebuje víc prostoru než rybíz.
  • Nemá trny a je odolná vůči houbovým chorobám.
  • Plodí na mladém i staršího dřevě, řez je proto mírnější.
  • Snadno se množí řízkováním dřevitých výhonů.

Co je josta

Josta je mezidruhový kříženec černého rybízu a angreštu. Z rybízu zdědila chuť a odolnost, z angreštu velikost keře i plodů. Výsledkem je bujný beztrnný keř s tmavými, poměrně velkými bobulemi, které se sklízejí v létě.

Oproti angreštu má zásadní výhodu, že nemá trny, takže se snáz sklízí i řeže. Zároveň bývá méně náchylná k houbovým chorobám, které trápí rybíz i angrešt. Díky tomu je vhodná i pro pěstitele, kteří nechtějí složitě chránit keře před chorobami.

Křížení rybízu a angreštu

Chuť josty leží mezi oběma rodiči. Plody připomínají černý rybíz, ale bývají jemnější a větší, s náznakem angreštové svěžesti. Keř roste vzpřímeně a mohutně, spíš jako velký rybíz než jako nízký angrešt, a potřebuje odpovídající prostor.

Související

Mohlo by vás zajímat také Aronie a Rakytník.

Stanoviště a půda

Josta nejlépe plodí na slunci, snese ale i mírný polostín, kde plody dozrávají o něco později. Slunné stanoviště podporuje bohatší násadu a lepší chuť. Vyhněte se hlubokému stínu, kde keř plodí slabě a víc se táhne do dřeva.

Půdě vyhovuje výživná, humózní a schopná držet vláhu, ale ne zamokřená. Josta má ráda vlhčí zem než angrešt. Chudou a vysychavou půdu před výsadbou vylepšete kompostem a dobře vyzrálým hnojem, aby měl keř dost živin i vláhy.

Kam jostu zasadit

Počítejte s tím, že josta vyroste do velkého keře, takže potřebuje víc prostoru než rybíz. Dopřejte jí dostatečný odstup od ostatních keřů i od cest, aby měla místo se rozrůst. Kořenový prostor zamulčujte, půda pak déle drží vláhu a méně zaplevelí.

Výsadba a zálivka

Nejvhodnější dobou pro výsadbu je období vegetačního klidu, tedy podzim nebo předjaří, dokud keř nezačne rašit. Josta se sází o něco hlouběji, než rostla ve školce, což podpoří tvorbu výhonů od země. Po výsadbě se keř vydatně zalije a zamulčuje.

Zálivka je důležitá hlavně v době násady a dozrávání plodů a v suchých obdobích. Nedostatek vláhy se projeví drobnými plody a jejich předčasným opadem. Zaléváte vydatně ke kořenům, mulč pak pomáhá udržet vlhkost v půdě déle.

Mulčování a péče o půdu

Vrstva mulče kolem keře udrží vláhu, potlačí plevel a postupně dodává živiny. Používá se kompost, zetlelá tráva nebo štěpka. Mulč se každý rok obnovuje. Půdu pod jostou není nutné hluboko kypřit, aby se nepoškodily mělké kořeny.

Hnojení a kvetení

Josta ocení pravidelný přísun živin, protože bujně roste a rodí. Na jaře pomůže kompost nebo vyzrálý hnůj rozprostřený kolem keře, případně vyvážené hnojivo. Nadměrné dávky dusíku ale podporují bujný růst na úkor plodů a zvyšují náchylnost k potížím.

Keř kvete zjara a plody dozrávají v létě. Josta bývá dostatečně samosprašná, takže rodí i jako solitér, přítomnost více keřů nebo příbuzného rybízu ale může násadu podpořit. Pozdní jarní mrazíky mohou poškodit květy a snížit úrodu.

Kdy josta dozrává

Plody dozrávají postupně během léta a sklízejí se, jakmile ztmavnou a změknou. Na slunci dozrávají dříve než v polostínu. Sklízet se dá nadvakrát, jak bobule postupně měknou, protože nedozrávají všechny najednou. Přezrálé plody snadno opadají.

Řez josty

Josta plodí na mladém i na starším dřevě, proto snáší mírnější řez než angrešt. Základem je udržovat keř vzdušný a prosvětlený a průběžně odstraňovat staré, poškozené a přehoustlé výhony. Prosvětlený keř lépe dozrává a méně podléhá chorobám.

Nejvhodnější dobou pro hlavní řez je vegetační klid, tedy pozdní zima nebo předjaří před rašením. Odstraňují se nejstarší tmavé a málo plodné výhony u země a nechává se přiměřený počet mladších plodných prutů. Slabé a k zemi ležící výhony se vyřezávají.

Udržovací a zmlazovací řez

Udržovacím řezem každoročně odstraníte nejstarší a přehoustlé výhony a udržíte keř otevřený. Zestárlý, málo plodný keř lze zmladit silnějším řezem, kdy se postupně odstraní staré dřevo a podpoří růst nových výhonů od báze. Řeže se ostrým a čistým nářadím.

Množení, sklizeň a využití

Josta se snadno množí řízky z vyzrálých dřevitých výhonů odebranými v době vegetačního klidu. Řízek se zapíchne do vlhké půdy, kde přes sezonu zakoření a vytvoří novou rostlinu. Množit lze i hřížením spodních výhonů přihrnutých zeminou.

Plody se sklízejí v létě, jakmile ztmavnou a změknou. Hodí se k přímé konzumaci i na zpracování, protože drží tvar a mají výraznou chuť. Připravují se z nich šťávy, marmelády, kompoty i mražení, podobně jako z rybízu a angreštu.

Množení řízky krok za krokem

V době vegetačního klidu odeberte z keře zdravý vyzrálý letorost a nařežte ho na řízky s několika pupeny. Řízky zapíchněte do kypré vlhké půdy tak, aby většina délky byla v zemi a horní pupen nad povrchem. Přes sezonu se udržují ve vlhku, než zakoření.

Pět rad pro pěstování a řez josty

  1. Dopřejte jí prostor a slunce. Josta vyroste do velkého keře a na slunci nejlépe rodí a plody mají lepší chuť.
  2. Udržujte vláhu mulčem. Vlhčí půda a vrstva mulče podpoří velké plody a zabrání jejich předčasnému opadu.
  3. Řežte mírně a prosvětlujte. Odstraňujte staré a přehoustlé výhony, keř tak zůstane vzdušný a zdravý.
  4. Nepřehánějte dusík. Přebytek dusíku žene keř do dřeva na úkor plodů a zvyšuje náchylnost k potížím.
  5. Množte řízky v klidu. Vyzrálé dřevité řízky odebrané v době vegetačního klidu snadno zakoření a dají nové keře.

Časté otázky k pěstování josty

Co je vlastně josta?

Josta je ovocný keř, kříženec černého rybízu a angreštu. Nemá trny, je odolná vůči houbovým chorobám a rodí tmavé plody chutnající po rybízu i angreštu zároveň.

Jaké stanoviště josta potřebuje?

Nejlépe plodí na slunci, snese i mírný polostín, kde plody dozrávají později. Půdu chce výživnou, humózní a vlhčí, ale ne zamokřenou, a víc prostoru než běžný rybíz.

Jak jostu řezat?

Josta plodí na mladém i starším dřevě, proto snáší mírnější řez. V době klidu odstraňujte nejstarší, poškozené a přehoustlé výhony a keř udržujte vzdušný a prosvětlený.

Kdy se josta řeže?

Hlavní řez patří do vegetačního klidu, tedy do pozdní zimy nebo předjaří před rašením. Odstraní se staré málo plodné výhony u země a ponechají se mladší plodné pruty.

Jak jostu množit?

Nejsnáz se množí dřevitými řízky z vyzrálých výhonů odebranými v době vegetačního klidu. Řízek se zapíchne do vlhké půdy, kde přes sezonu zakoření, funguje i hřížení výhonů.

Kdy josta dozrává a jak se sklízí?

Plody dozrávají postupně během léta a sklízejí se, jakmile ztmavnou a změknou. Sklízet se dá nadvakrát, jak bobule měknou, protože nedozrávají všechny najednou.

Potřebuje josta k opylení další keř?

Josta bývá dostatečně samosprašná, takže rodí i jako solitér. Přítomnost více keřů nebo příbuzného rybízu ale může násadu plodů podpořit a úrodu zvýšit.

K čemu se plody josty hodí?

Plody se hodí k přímé konzumaci i na zpracování, protože drží tvar a mají výraznou chuť. Připravují se z nich šťávy, marmelády, kompoty i mražení, podobně jako z rybízu.

Hledáte další tipy? Projděte si velký přehled zahradnických návodů na jednom místě.



You may also like...