Záloha na PET lahve – jak je to v zahraničí?

V České republice sice již delší dobu probíhají diskuze nad zavedením záloh pro plastové lahve, stejně jako to máme u lahví skleněných, ale k reálnému uskutečnění nápadu nejspíše v nejbližší době nedojde. V zahraničí však již můžeme jejich vratnost pozorovat několik let. Všechny tyto země, kde podobný systém s úspěchem funguje, by mohly být pro ČR inspirací. Pojďte se podívat, jak je to s cenami v jiných státech a jaký mělo zavedení zálohy dopad.

Chorvatsko i Německo zálohy mají

Každý, kdo jezdí do oblíbené české letní destinace, jistě ví, že například právě v Chorvatsku záloha na PET lahve funguje. Stejný systém je zavedený i v Německu, které je nám ještě blíže a kterým by se potencionálně mohla Česká republika v případě rozhodnutí o zálohách inspirovat. V Německu byla zavedena vratná záloha na PET lahve již roku 2003 a platí s mírnými změnami dodnes. Ty, které se v Německu vracejí do oběhu, se nazývají „Mehrwegflaschen“ a záloha na ně činní 15 centů (3,80 Kč). Zatímco v ČR mohou být naše skleněné lahve použity až 50 krát, tyto plastové o polovinu méně, tedy 25 krát. Přesto se jedná o velice výraznou ekologickou úsporu. Na takzvané „Einwegflaschen“ neboli lahve na jedno použití se platí rovněž záloha a to ve výši 25 centů (6,40 Kč). Celkově zpětné vracení peněz za plasty pomohlo k jejich lepšímu třízení a číslo úspěšně vrácených kusů stále roste.

• Do roku 2006 se vrátilo 75% lahví

• V roce 2012 se vrátilo téměř 96% lahví

• V současnosti se vrací přibližně 98% lahví

Problémy se zavedením

Česko se zatím k podobnému kroku nechystá a možnost zálohy je probírána pouze teoreticky. Pokud bychom k ní však v budoucnu přistoupili, je třeba se inspirovat například Německem, abychom nedělali zpočátku stejné chyby. Zde od roku 2003 až do roku 2006 nebyl jednotný standard pro zálohy a tak se stávalo, že mnohé obchodní řetězce přijímaly jen určitý typ PET lahví. To celou situaci komplikovalo a motivaci lidí k vracení snižovalo.